Historie vzniku studentských čepic a talárů

Je období promocí a čerství absolventi škol na celém světě oslavují ukončení další etapy v jejich dosavadním životě. Oblékají slavnostní promoční taláry s ozdobnými šály a promoční čepice čtvercového tvaru a připravují se na slavností promoce. Nejednoho přihlížejícího napadne otázka, kdy se kde se vzal tento zvláštní tvar čepice, který se nepodobná snad žádné jiná pokrývce hlavy? A proč jsou studenti oblečeni do dlouhých černých talárů připomínajících spíše konzervativní prostředí duchovních než moderní studentské trendy? V tomto článku se pokusíme najít odpovědi na výše uvedené otázky a ponořit se do historie vzniku studentského slavnostního oblečení, které můžete spatřit na středních školách a vysokých školách po celém světě.

Po pádu Západořímské říše roku 476 n. l. nastává historicky období raného středověku. Centrem politického, ekonomického a kulturního dění se stává kontinentální Evropa, která se potýká s všudypřítomnou negramotností. Vzdělanou vrstvu představuje církev, která koncentruje ve svých rukou obrovskou moc. Kněží byli téměř jediní, kteří ovládali znalost psaní a čtení a zastávali tak ve společnosti roli intelektuální vrstvy, která významným způsobem ovlivňovala myšlení celé společnosti. Vznikl feudální systém a společnost založená na zemědělství. Vlastníci půdy byli feudálové, kteří ji propůjčovali rolníkům. Za vnikem dnes již pouze slavnostního oblečení studentů se ale musíme posunout o trochu dál v nekonečném běhu času do dob 11. a 12. stol.n.l., kdy vznikaly v Evropě první slavné univerzity:

• 1088 – Bologna -Itálie – Università di Bologna,
• 1150 – Francie – Paříž – Université de Paris,
• 1167 – Anglie – Oxford – Univeristy of Oxford
• 1175 – Modena – Itálie – Università degli Studi di Modena e Reggio Emilia
• 1209 – Cambridge – Anglie – Univeristy of Cambridge
• …

Vzdělání bylo v těchto dobách pevně provázáno se světem duchovních, a tak nejen oblečení vyučujících, ale i každodenní oblečení studentů tvořil oděv kněží. Je třeba zdůraznit, že až na výjimky byl každý student těchto dob vždy nějakým způsobem svázán s církví, která mu pomáhala financovat studia, a tak si nelze představovat univerzitu 12. stol. pohledem moderního školství. Jako symbol toho, že se duchovní odevzdává bohu, byla mnohdy praktikována tzv. tonzura. Jednalo se o rituální ostříhání vlasů se symbolickým významem, přičemž typickou tonzurou kněží bylo vyholené malé kolečko na temeni hlavy. Tonzury jsme mohli nalézt rozdílné – od malého kolečka přes větší, až po vyholení celé hlavy. Obvykle se dle tonzury dalo poznat, k jakému řádu daný duchovní přísluší.

Kamenné zdi někdejších nevytápěných budov univerzit byly chladné, a tak byly dlouhé taláry s tunikou navrch každodenním oblečením. V chladných dnech se nosily přes dlouhé taláry kápě s délkou po ramena, jejich součástí byla i kapuce. Kapuce měla praktický důvod, a to zastavit unikající teplo z ostříhané hlavy. Díky technickým pokrokům zažívalo zemědělství v 11. stol. n. l. obrovský vzestup a společnost se začínala postupně měnit ruku v ruce s tím, jak se měnilo rozvržení bohatství ve společnosti. Nastal proces urbanizace a díky tomu i rozvoj řemesel a obchodu. Přebytky v zemědělství iniciovaly poptávku po luxusním zboží, které bylo v Evropě nedostatkové. Byli jím například, drahokamy, velice žádané koření ale i drahé látky. To vše nabízel perspektivní obchod s Asií. Bohatí lidé rádi dávají své bohatství na odiv okolí a ne jinak tomu bylo i v období středověku. Nově zbohatlí se oblékali do šatů ušitých z drahých látek a kožešin dovezených z Asie a šlechta si začala stěžovat na to, že nelze rozeznat urozené z řad šlechty od neurozených. Reakcí bylo vydávání nařízení králi, která omezovala možnost použití luxusních kožešin a drahých kamenů ve feudální společnosti. Bylo nařízeno, že postavení ve společnosti je určující pro množství peněz, které mohou být použity na materiál, z kterého bude oděv ušitý. Součástí společnosti byly i univerzity, a tak se tento trend promítl i na akademické půdě. První regulace oděvu pro studenty tak nebyly zaměřeny na styl či střih šatů, ale na náklady, které mohou být na šaty vynaloženy. Některé univerzity povolovaly nosit drahé oblečení ale pouze mimo prostory univerzity. Tento trend regulace oblečení na univerzitách vedl v některých případech také nepřímo ke vzniku „školních barev“ anebo odlišných oděvů pro různé fakulty stejné univerzity. Různé barvy dle oborů tak můžeme pozorovat již v polovině 14. století například na Université de Paris. V roce 1321 University of Coimbra (Coimbra, Portugalsko) jako první univerzita vydala nařízení, že musí studenti všech stupňů nosit taláry.

V 16. století se za vlády Henryho III v Anglii z oděvu kněží vyvinulo oblečení, které se stalo velice rychle populárním. Talár byl stále vpředu uzavřený, ale v horní části se objevuje rozparek. Rukávy byly dlouhé a nikoliv rovné a úzké, ale volné a vzdušné. Od této chvíle se talár začal definitivně odlišovat od oděvu kněží a postupně se formoval do dnešní podoby. Anglie má ale i jiné prvenství. Byly to právě univerzity Oxford a Cambridge, které jako první definovaly přesný akademický oděv jejich studentů.

Hlavu chránila před chladem nejprve kápě s kapucí. Později se objevuje pokrývka hlavy známá jako Solideo, která zakrývala pouze vyholené místo, nebo klobouk kruhového tvaru. Kápě tak částečně ztratila svůj původní význam a pozvolna se z ryze praktického prvku stával estetický doplněk často doplněný o kožešinu. Kápě zůstala součástí taláru a vyvinulo se z ní to, co některé univerzity používají dodnes namísto barevných šálů a je znéme pod pojmem „Hood“. Postupným přidáváním materiálu na kruhové čepice vznikl baret, který měl ve středu chochol či malý střapec. Tyto klobouky se staly ve 14. a 15. stol. velmi populární nejen mezi studenty ale i umělci a humanisty. Klobouk symbolizoval nadřazenost a inteligenci svého majitele a odlišoval je od ostatních. Jak se na barety stále přidával další a další materiál, přestávaly držet tvar a baret padal přes obličej svého majitele. Zanedlouho byl baret vyztužen čtvercem z lepenky, který mu dodal potřebnou pevnost. Postupem času byl střapec nahrazen delším barevným střapcem a promoční čepice dostala podobu, kterou známe dnes.

Roku 1895 byl v USA vytvořen kodex (Intercollegiate Code of Academic Costume), který byl následně dobrovolně přijat 95 % všech vysokých škol a univerzit USA. Tento kodex standardizoval střih a materiál promočních talárů a standardizoval barvy střapců s ohledem na obor vzdělání:

• Bílá –  barva bílých kožešin na kápích studentů z univerzit Oxford aCambridge – umění a literatura,
• Červená – tradiční barva užívaná v křesťanství – teologie,
• Královská fialová – barva králů symbolizující jejich soudní moc – právo,
• Zelená – barva bylinek – medicína,
• Olivová – pro podobnost se zelenou – farmacie,
• Modrá – staletí uznávána jako barva moudrosti a pravdy – filosofie,
• Oxfordská růžová – hudba,
• Zlatá a žlutá – symbol bohatství – věda,
• Červenohnědá – barva starých anglických lesníků – lesnictví
• a další.

V roce 1932 American Council on Education založil výbor, který má na starosti revidovat a případně doplňovat tento kodex. Přestože se některé významné univerzity v USA od kodexu odklánějí a razí si svou vlastní cestu, tak lze zcela jistě kostatovat, že se jedná o nejrozsáhlejší pokus o standardzaci akademického oděvu v moderních dějinách, který nemá v Evropě, v které tato tradice studentských talárů a čepic vznikla, obdoby.

Celý přehled barev střapců dle oborů uznávaný v USA najdete v našem článku Střapec promoční čepice – jaký má význam a jak vybrat barvu?